Celý můj život byl vždy nějak spojený se zvířátky. Rodiče
vlastní domek neměli. Jako asi řada dětí, začala láska ke zvířatům
chovem myšek, křečků a později kočiček.
Pamatuji se,na lítostivé dny, kdy mě rodiče marně vysvětlovali,
že se kůň do bytovky opravdu nehodí. Moc jsem si ho přála. Přes
zákaz rodičů vedly často mé cesty na jízdárnu, alespoň na koně
koukat.
Nedaleko však byl cvičák s pejsky a ti mě učarovali na celý
život. Vlastního pejska jsem neměla. Jiná děvčata v mém věku,
si hrála s panenkami a chodila si půjčovat mimina v kočárcích
na procházky.
Já, si půjčovala psy. K patnáctým narozeninám mě obdarovala
kamarádka štěňátkem německého ovčáka.
Pejsek byl bez rodokmenu, patrně ho nikdo nechtěl, ale pro mě,
byl učiněným pokladem, kterým zůstal dodnes.
Rodiče, když viděli mé štěstí, neodolali a pejska dovolili.
Nikdy jim jejich velice citlivé chování nezapomenu a moc lituji
děti, kteří takové rodiče nemají.
Při dobré vůli, jde vše uspořádat, ke spokojenosti všech a
možná by nebylo tolik problémů s výchovou ratolestí.
Uběhla léta a strarala jsem se nejen o pejska, ale i o vlastní
rodinu. Díky lásce k pejskům, mě čtyřnozí kamarádi provázeli
stále i v dalších letech. Děti odrostly, mě potkala zákeřná nemoc
a život se začal hroutit. V té době probíhal v televizi pořad
"MILÁČCI" a tam jsem je prvně uviděla! Nádherní malí pejsci, jako
koníčci! Slíbila jsem si, když se uzdravím, rozhodně si takové
křehoučké potěšeníčko koupím. Snad mě i myšlenka na pejska pomohla
zvítězit nad nemocí. Po přečtení knihy Ing.Libušky Brychtové jsem
si již byla jista, že volím správně a po roce se u nás objevil
první naháček. V zimě nastal problém, co pejskovi obléknout.
Oblečky v obchodě se nám nelíbily barvou, cenou ani ušitím. Pár
oblečků dle vlastních návrhů zaujalo. Znáte "pejskaře"! Netrvalo
dlouho a "dílka" našla několik obdivovatelů a zájemců.
Manžel založil 9.12.2003 malikou firmičku s názvem ITACO a bylo
to! K našemu malému knírači a jednomu naháčku přibyla ještě fenka
peruánského naháče, tak bylo i doma co oblékat! Byla to sice již
dáma v letech a za necelé 3 roky stářím odešla, ale stále mě
vzpomínka na "Corčičku" vhání slzy do očí.
Děkuji Ti Corrazonko, že jsi nám dovolila být Ti na blízku v
posledních letech Tvého života. Moc na Tebe vzpomínám.
8.7.2003 u nás našel domov poslední naháček
Kruise,
kterému důvěrně říkáme "Tomíku"! Je to naše štěstíčko jako ostaní.
Tehdejší počet našich pejsků (4), by se mohl zdát mnohým jako plně
dostačující, ale cožpak milovník pejsků odolá,
zahlédne-li
malinkatý chlupatý čumáček?
V
srpnu 2004 jsme přivítali dalšího člena rodiny a tím se stal opět
naháček z naší oblíbené chovatelské stanice
MODRÝ KVĚT rozhodně nabízející tu nejlepší kvalitu.
No a pak to šlo již samo a jak říká pan Jiří Pospíšil: "Přibývá
to geometrickou řadou"!
Po vytvoření a spravování webových stránek pro I.CZ-Yorkshire
terrier club se v naší rodině začali objevovat i "jorkové"
a v neposladní řadě i biewer yorkshire terrier Filípek.
