Básně, modlidby a epitafy  věnované nejlepším čtyřnohým přátelům.

Následující báseň napsal lord Byron ve jménu svého psa Boatswaina, který se narodil roku 1803 na Newfoundlandu a zemřel o pět let později v Newstead Abbey. Jeho památník je umístěn v zahradě opatství.

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,
v němž svět, krom jména, sotva něco ztrácí,
tu sochař v pompě smutku objednaný
říkáním zdobí hrobku bez příhany -
když dílo skončí, nápis je tam vryt,
ne čím byl mrtvý, ale čím měl být.

Však chudák pes, v životě přítel pravý,
jenž první vítá, brání do únavy,
jenž celým srdcem patří pánu svému,
bojuje, žije, dýchá jenom jemu,
má po smrti být odklizen jak cár,
že pro nebe prý nemá duše dar -
zatímco člověk, hmyz ten, tvrdí směle,
že jenom jemu patří nebe celé.

Ach, člověče, ty, jehož chvíle zkosí,
ponížen otroctvím a zkažen mocí,
kdo zná tě dobře, odpor popadne ho,
ty bídná hrstko prachu oživlého!
Tvá láska smilstvo, věrnost prázdný sen,
tvůj úsměv léčka, slovo podvod jen.
Zlý od přírody, šlechtic leda rodem,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!

Vy, kdo ten prostý kámen uvidíte,
jděte svou cestou, truchlit nemusíte.
Já jen, kde leží, vyznačit jsem chtěl,
nejlepší přítel, kterého jsem měl.

Můj život trvá 10-15 roků. Každé odloučení od tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!

Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.

Důvěřuj mi, nikdy tě nezklamu.

Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.

Povídej si se mnou. I když tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším tvůj hlas.

Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych tě hravě kousnout, ale já to neudělám.

Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž-třeba mi není dobře nebo jsem unavený.

Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.

Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S tebou je pro mě všechno lehčí.

chvíli se mnou.

Můj život trvá 10-15 roků. Každé odloučení od tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!

Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.

Důvěřuj mi, nikdy tě nezklamu.

Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.

Povídej si se mnou. I když tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším tvůj hlas.

Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych tě hravě kousnout, ale já to neudělám.

Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž-třeba mi není dobře nebo jsem unavený.

Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.

Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S tebou je pro mě všechno lehčí.

chvíli se mnou.

Můj pane,
říká se, že jsem nejlepší přítel člověka.
To je pravda.
Dělám pro Tebe všechno,
co mohu a co umím.
Uctívám Tě jako Boha.
V mých očích můžeš číst důvěru a lásku.
Snažím se vracet Ti dobro,
které mi poskytuješ.
Stárnu vedle Tebe a Tvých dětí,
hlídám Tvůj dům,
vodím nevidomé,
zachraňuji lidi v troskách a lavinách,
tahám sáně,
pomáhám dopadnout zločince, bavím lidi v manéžích cirkusů,
snáším kruté bolesti v pokusných laboratořích
pro Tvé zdraví.
Milionkrát vrtím ocáskem,
abych Ti poděkoval za Tvou péči,
abych Tě přivítal doma
a dal Ti najevo radost.
Kdyby Tě všichni opustili,
já s Tebou zůstanu až do smrti.
Prosím Tě. pane,
abys ani Ty mne neopouštěl
a nechal mne u sebe dožít
ten můj psí život.
Budu Ti za to vděčný a věrný jako nikdo na celém světě.

Jiří Šebánek
spisovatel, scénárista pořadu ČT "Chcete mě"?